0

Technologie a hospodářský růst

ŘÍM: Příběh Eliha Thompsona, vynálezce elektrického dynama a prvotního zakladatele největší americké společnosti, General Electric, často ve svých projevech vzpomíná Alan Greenspan. Předseda americké Rady pro kontrolu federální banky (Federal Reserve Board) je totiž zcela fascinován velkými objevy konce 19. století, jež znamenaly revoluci v průmyslové výrobě, a to jak v Americe, tak na celé Zeměkouli.

Někdo snad může být překvapen, že se guvernér centrální banky zajímá o technologické inovace, a dokonce, že ekonomové jeho instituce pilně studují dopady počítačů na hospodářský růst (výsledky jejich výzkumů v této oblasti je možné nalézt na internetové stránce americké centrální banky: www.bog.frb.fed.us). Takový výzkum ale rovněž může vnést trochu světla do toho, zda je současná zcela mimořádná expanze amerického hospodářství, která již trvá bez jediného přerušení plných devět posledních let, prostě jen poněkud prodlouženým zábleskem štěstí či představuje vliv nové technologické revoluce, velmi podobný tomu, ke kterému došlo v konci 19. století, a který nejlépe dokládá například rozšíření elektřiny. Odpověď na tuto otázku má nejen obrovské dopady na americkou měnovou politiku, ale rovněž svědčí o zmenšeném vlivu dnešní hospodářské situace v Evropě, a stejně tak i nové evropské jednotné měny.

Důvodem, proč Americká federální banka studuje elektrické dynamo, přirozeně není to, že se banka zajímá o historii. Příběh o rozšíření a využití dynama ale nabízí nepřehlédnutelnou analogii s příležitostmi a problémy, které do oblastí organizace podniků a společností vnášejí dnešní nové informační technologie. První průmyslové využití dynama se rozběhlo v roce 1890, ale lidstvo ještě muselo čekat dalších zhruba třicet let, než bylo možné vysledovat vliv „této nové technologie“ na produktivitu podniků. Nejdůležitějším důvodem tak dlouhého zpoždění byl odpor manažerů k přijímání organizace práce ve svých firmách dle nových způsobů výroby. Jakmile ale pak k transformaci jednou došlo, rychle následoval velký růst produktivity.

Příběh o elektrickém dynamu je nesmírně aktuální, a tak není žádná náhoda, že jej Alan Greenspan nastudoval tak pečlivě. Výzkum, který až dosud ekonomové jeho banky provedli, ukazuje, že velkého času bylo rovněž třeba při zavádění počítačů, a že dlouho trvalo, než začaly mít skutečně měřitelný vliv na zlepšení produktivity celé americké ekonomiky. Dospělo to až tak daleko, že při tak velkém loudání začali mít někteří ekonomové až pochybnosti, zda-li informační technologie na produktivitu vůbec nějaký vliv budou mít. Důvod tohoto opožděného dopadu je tentýž, jako byl před nějakými sto lety v případě elektrického dynama: potíže s tím, že firmy bojují s reorganizací vlastních pracovních sil a podobným způsobem i proti všemožným výhodám, které technologie jako je e-mail a internet přinášejí.