Štrasburská zkouška síly

LONDÝN: Stáhnutí hlasování o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu ve Štrasburku dne 14. ledna, jenž by vedlo k nucené resignaci všech členů Komise, by nemělo být posuzováno jen v intencích toho, zda-li by takové hlasování bylo úspěšné či nikoliv, ale především jako základní bod zvratu ve vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí.

Hrozba vyslovení nedůvěry byla výjimečným a důležitým mezníkem rovněž ve vztazích mezi Parlamentem a členskými státy zastoupenými v Komisi. Bez ohledu na to, jak probíhala diskuse o vlastním hlasování, či dokonce bez ohledu na jeho stažení, Evropský parlament tím, že takto projevil svoji sílu, sám sebe velice posílil a tuto pozici si asi podrží i v budoucnosti.

Prokazatelným důvodem motivace Parlamentu k vyslovení nedůvěry bylo potrestání Komise za to, co bylo ve zprávě o rozpočtu Evropské unie za rok 1996 označeno jako údajně špatné hospodaření, kde byla (a stále jsou) jistá podezření z podvodů a korupce. Paradoxní na této situaci ovšem je to, že politickém smyslu slova bude vlastní rozprava o tomto hlasování mnohem důležitější, něž to, zda-li bylo úspěšné nebo ne.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Kw96wUi/cs;