10

Trýznivá evropská noční můra

MANNHEIM – Politika Evropské unie zachránit euro za každou cenu je dostatečnou zárukou jeho přežití. Stojí však zachování eura v podobě „jedna velikost padne všem“ skutečně za to, aby se mu obětovala konkurenceschopnost eurozóny a v konečném důsledku i evropská solidarita?

Volný obchod, zvýšenou konkurenceschopnost a nové bohatství přineslo Evropě zavedení jednotného trhu v roce 1992 – nikoliv zavedení eura o sem let později. Měnová unie se ve skutečnosti stala politickou a hospodářskou noční můrou, kterou zamořují recese, rekordně vysoká nezaměstnanost, sociální neklid a rostoucí nedůvěra mezi členskými státy.

Přestože však politikům a ekonomům docházejí argumenty ve prospěch eura, málokterý z nich se odváží zpochybnit jeho základní strukturu, natožpak navrhnout alternativy. Aby se představitelé EU vyhnuli krizi, musí uznat nedostatky jednorozměrného rámce eurozóny a vyvinout systém, který bude pro řízení mnohostranné měnové unie vhodnější.

Přehnaná centralizace a harmonizace decimují subsidiaritu a konkurenci, které jsou k tažení evropských ekonomik potřebné, a socializace dluhu podkopává zodpovědnost slabších ekonomik. Uzavření propasti konkurenceschopnosti – což je nezbytná podmínka záchrany eura – by navíc vyžadovalo, aby se slabší ekonomiky staly produktivnějšími, ale kromě toho by vyvíjelo tlak na silné ekonomiky typu Německa, aby se staly méně efektivními, takže konkurenceschopnost Evropy oproti zbytku světa by se jako celek snížila.