Když se Solidarita uchopila moci

VARŠAVA: Před deseti lety, v září, jsem byl pověřen vytvořením první nekomunistické vlády v zemi, která stále ještě patřila do komunistického světa. Ještě existoval Sovětský svaz, a stejně tak i Varšavská smlouva, Rudá armáda stále ovládala základy po celém Polsku, a Solidarita jen před nedávnem vystoupila z podzemí a mnoho jejích vůdců se právě vracelo z vězení. Restaurace veřejného postavení Solidarity byla věru prazákladním momentem všeho, co pak mělo následovat.

Poté, co byl v roce 1981 zaveden výjimečný stav, začali polští představitelé s generálem Jaruzelskim v čele vyhlašovat, že oni byli ochotni dosáhnout se “společností” dohody. Byla to “jenom” Solidarita, proti které měli své námitky. Pro mě ovšem byla legalizace Solidarity otázkou zcela fundamentální; byl jsem pevně přesvědčen, že sféra svobody, kterou bychom byli schopni vládě vyrvat, by byla skutečná jen tehdy, kdyby byla zaštítěna a chráněna, ne malými skupinkami, ale mocným všespolečenským hnutím.

Když daly úřady najevo, že to myslí s legalizací Solidarity vážně, usoudil jsem, že je třeba začít s politickým vyjednáváním – později známým jako rozhovory u kulatého stolu. Ovšem stále, téměř do samého konce, jsem se obával, že nás úřady nějakým způsobem “přechytračí”, a osobně jsem nijak netoužil participovat v nových politických strukturách.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/U3gPFE3/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.