0

Měli bychom Čínu „zadržovat“?

CAMBRIDGE – Na tento měsíc připadá 40. výročí tajné cesty Henryho Kissingera do Pekingu, která zahájila urovnávání dvacetileté roztržky v diplomatických vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Kissingerova cesta a následná návštěva prezidenta Richarda Nixona znamenaly zásadní změnu poměrů za studené války. USA a Čína se zbavily silného vzájemného nepřátelství ve společné a úspěšné snaze zadržovat rozpínavý Sovětský svaz.

Dnes je Sovětský svaz pryč a čínská moc narůstá. Někteří Američané tvrdí, že vzestup Číny nemůže být mírový, a že by proto teď USA měly zavést politiku zadržování lidové republiky. Ostatně řada čínských činovníků má pocit, že současná americká strategie je právě taková. V tom se mýlí.

Vždyť zadržování SSSR za studené války znamenalo prakticky nulový obchod a slabý společenský kontakt. Naproti tomu USA dnes udržují s Čínou nejen rozsáhlý obchod, ale i široký společenský styk, včetně toho, že americké univerzity navštěvuje 125 tisíc čínských studentů.

Když skončila studená válka, zadržování Sovětského svazu odvíjející se od Kissingerovy návštěvy už jako základ vztahů mezi USA a Čínou sloužit nemohlo. Vztahy s Čínou se navíc po střelbě na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 ochladily a Clintonova administrativa musela hledat nový přístup.