Velká americká série proher

JERUZALÉM – Prozatímní dohoda uzavřená v Ženevě mezi pěti stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a Německem (P5+1) na jedné straně a Íránem na druhé straně je pravděpodobně nejlepší dohodou o omezení íránského jaderného programu, jíž bylo za daných okolností možné dosáhnout. Spojené státy a jejich západní spojenci nebyli ochotni riskovat vojenské řešení a neuzavření žádné dohody by umožnilo Íránu bez zábran pokračovat ve snaze získat jaderné zbraně.

V ideálním světě by měl být Írán donucen, aby se zcela vzdal svého jaderného programu a předal veškerý obohacený uran nějaké vnější mocnosti; v praxi však bylo takové řešení nedosažitelné. Výsledek ženevských rozhovorů je tedy takový, že si Írán zajistil určitou mezinárodní legitimizaci coby mocnost stojící na jaderném prahu, což hluboce znepokojuje jeho regionální sousedy, od Saúdské Arábie a Izraele až po Turecko, Egypt a malé a zranitelné státy Perského zálivu.

Západní státníci si právem blahopřejí k tomu, že odvrátili bezprostředně hrozící velkou krizi. Mylně se však domnívají, že se jim podařilo vyřešit íránskou jadernou hrozbu. Je vskutku naivní si představovat, že během nadcházejících šesti měsíců bude dosaženo konečné dohody s Íránem: ostřílení íránští diplomaté se už postarají o to, aby se to nestalo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Cx88vd8/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.