Příslib abenomiky

TOKIO – Program japonského premiéra Šinzó Abeho zaměřený na hospodářské zotavení země vedl k růstu domácí důvěry. Do jaké míry je to však zásluha „abenomiky“?

Zajímavé je, že bližší pohled na výkon Japonska v uplynulých deseti letech dává jen málo důvodů k trvalému optimismu. Pokud jde o růst výkonu na jednoho zaměstnaného pracovníka, vede si Japonsko od přelomu století docela dobře. V roce 2012 – tedy ještě před nástupem abenomiky – se meziroční růst výkonu na jednoho zaměstnance při klesajícím objemu pracovní síly standardně odhadoval na 3,08%. To je podstatně víc než ve Spojených státech, kde výkon na zaměstnance vzrostl loni o pouhých 0,37%, a mnohem víc než v Německu, kde tato hodnota dokonce klesla o 0,25%.

Nicméně jak mnozí Japonci správně tuší, abenomika může zotavení země pouze prospět. Abe dělá přesně to, po čem mnoho ekonomů (včetně mě) volá i v USA a Evropě: uskutečňuje rozsáhlý program zahrnující měnovou, fiskální i strukturální politiku. Abe tento přístup přirovnává ke třem šípům v ruce – jednotlivě lze každý šíp ohnout, ale dohromady to nikdo nedokáže.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/ivkqNH1/cs;