0

Odstíny šedi

Je třeba velice podrobně prozkoumat výsledky nedávných voleb v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, aby člověk na seznamu „ostatních“ našel výsledek „šedivých“: získali 0,1% hlasů. Jinými slovy, svůj hlas jim dal jeden volič z tisíce, třebaže o sobě tvrdili, že hovoří za penzisty a starší občany spolkové země – tedy za 30% populace. „Generační uvědomění“, na rozdíl od někdejšího „třídního uvědomění“, očividně není určujícím činitelem politických preferencí občanů. Mnohem více „šedivých“ volilo zelené než jejich „vlastní“ stranu.

To je významná skutečnost. Většina Evropanů – i mnozí další v jiných částech světa – žije v rychle stárnoucích společnostech. Školky a školy se zavírají, zatímco všude rostou domovy důchodců a hospicy. Demografii bezmála všech prosperujících zemí určuje rostoucí průměrná délka života doprovázená nízkou porodností. Do poloviny století – nedojde-li k dramatickému zlomu – bude asi polovina populace ekonomicky neaktivní z důvodu věku.

Tento trend bude mít mnoho důsledků, nejzřetelněji pro sociální stát, zejména penze a zdravotní péči. Zatímco výdaje u obou prudce rostou, vyvažující příjmy přicházejí od stále menšího počtu lidí v zaměstnání.

„Generační úmluva“ tudíž vyhlíží čím dál tím méně životaschopná, neboť s úhradou výdajů za dnešní penzisty už nemůžeme spoléhat na dnešní pracující. Stále silnější místo ve státních zdravotnických a penzijních soustavách získávají systémy založené na pojištění, kde nároky plynou z osobních příspěvků. To je hluboká změna, která v přechodném období vytváří silné tření.