V roce, který právě uplynul od teroristických útoků z loňského 11. září, jsme mnohokrát pohlédli do zrcadla a ptali se: Co se změnilo? Sok a smutek nás neopouští, ale máme v sobě také jasné povědomí o tom, že stojíme před výzvami - jako jednotlivci i jako civilizace -, o nichž jsme před pár lety neměli ani tušení.
Znepokojuje nás vědomí, že k podobnému nečekanému útoku na Ameriku nebo na jinou zemi by mohlo dojít znovu, a nechceme ani myslet na to, jestli se taková událost vyrovná loňským hrůzám, nebo je dokonce předčí. Všechny nás to zranilo a jsme přesvědčeni, že existují lidé, kteří čepel své zlovolné odvahy opět ostří a plánují nás zranit znovu.
V naší vzpomínce se Dvojčata stále tyčí do výše, stále vrhají stín na naše životy. To, co se s nimi stalo, jsme si nedokázali představit ani v nejdivočejších myšlenkách, dokud nám to něčí dobře promyšlená akce nepředvedla na vlastní oči. Proti všem očekáváním a v rozporu s našimi přáními nás toto násilí postavilo před volbu, kterou jsme předtím neznali.
V roce, který právě uplynul od teroristických útoků z loňského 11. září, jsme mnohokrát pohlédli do zrcadla a ptali se: Co se změnilo? Sok a smutek nás neopouští, ale máme v sobě také jasné povědomí o tom, že stojíme před výzvami - jako jednotlivci i jako civilizace -, o nichž jsme před pár lety neměli ani tušení.
Znepokojuje nás vědomí, že k podobnému nečekanému útoku na Ameriku nebo na jinou zemi by mohlo dojít znovu, a nechceme ani myslet na to, jestli se taková událost vyrovná loňským hrůzám, nebo je dokonce předčí. Všechny nás to zranilo a jsme přesvědčeni, že existují lidé, kteří čepel své zlovolné odvahy opět ostří a plánují nás zranit znovu.
V naší vzpomínce se Dvojčata stále tyčí do výše, stále vrhají stín na naše životy. To, co se s nimi stalo, jsme si nedokázali představit ani v nejdivočejších myšlenkách, dokud nám to něčí dobře promyšlená akce nepředvedla na vlastní oči. Proti všem očekáváním a v rozporu s našimi přáními nás toto násilí postavilo před volbu, kterou jsme předtím neznali.