Separatismus a budoucnost Ruska

MOSKVA: Právo na „sebeurčení“ dominuje mezinárodní politice už celá dvě století. V poválečné éře byli jeho největšími advokáty marxisté, kteří trvali na tom, aby byl tento teorém zahrnut i do Charty OSN. Toto poskytnutí legitimity národním aspiracím mnoha podrobeným národům tehdy velmi napomohlo k eliminaci koloniálního systému. Měl by ale být tento princip „sebeurčení“ uplatňován i nadále, aby svíral dnešní svět?

Jen si představte ten chaos, který by mohl následovat, kdyby bylo všem separatistům umožněno pokračovat v jejich osvobozenecké cestě ve světě, ve kterém okolo dvou tisíc různých etnických skupin žije ve více jak 150-ti různých státech. Dnes proto není separatismus problémem, který by se týkal jednotlivých států a společností, ale problémem, který musí zajímat celou globální společnost.

Samozřejmě, kdyby všechny složky národa myšlenku separace přijaly za svou, pak by vytvoření nového národního státu nijak nenaráželo na odpor světového společenství. Ale když jednotlivé části společnosti se svým rozdělením nesouhlasí, stává se separatismus věcí ilegální. A tak svět prostě musí vzdorovat jednostranným snahám o separaci, protože separatismus je dnes mnohem nebezpečnější, než v dobách postkoloniálních, a to zejména kvůli zdvojenému zlu mezinárodního extremismu a extremismu náboženskému.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ppVYmws/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.