Bezpečnost v době nenávisti

V době palestinských sebevražedných atentátníků a následků hromadné vraždy a kolektivních sebevražd z loňského 11. září se svět pokouší dát nový smysl slovu bezpečnost. Slýcháváme o masových sebevraždách náboženských sekt a o sebevraždách jednotlivců ve vojenských operacích. Tak ničivý účinek jako teď však sebevraždy dosud nikdy neměly. Do onoho osudného zářijového dne jsme si ani nedokázali představit vojenskou operaci, pro jejíž účastníky je vlastní smrt ne pouhou možností, nýbrž nevyhnutelným a chtěným cílem.

Sebevražedná hromadná vražda je důsledkem organizované nenávisti - naprosté touhy ublížit nepříteli ne za to, co má (tedy závisti), ani za to, co dělá (tedy hněvu), ale za to, čím a kým je. To, co člověk nebo skupina lidí má nebo dělá, lze změnit přerozdělením majetku nebo jinými protiopatřeními, ale to, čím a kým je, lze jen zničit.

Jakožto výraz náboženské zaujatosti má organizovaná nenávist své kořeny v kolektivním zjevení Božího pořádku a povinností z něj vyplývajících a v příslibu věčné odměny pro ty, kteří se bezpodmínečně zaváží splnit Boží úmysly. Závist, hněv a smutek bolí. Ale k nenávisti patří navíc sebeuspokojení z plnění hrdinského poslání.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/zCl30zB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.