Bezpečnost v době nenávisti

V době palestinských sebevražedných atentátníků a následků hromadné vraždy a kolektivních sebevražd z loňského 11. září se svět pokouší dát nový smysl slovu bezpečnost. Slýcháváme o masových sebevraždách náboženských sekt a o sebevraždách jednotlivců ve vojenských operacích. Tak ničivý účinek jako teď však sebevraždy dosud nikdy neměly. Do onoho osudného zářijového dne jsme si ani nedokázali představit vojenskou operaci, pro jejíž účastníky je vlastní smrt ne pouhou možností, nýbrž nevyhnutelným a chtěným cílem.

Sebevražedná hromadná vražda je důsledkem organizované nenávisti - naprosté touhy ublížit nepříteli ne za to, co má (tedy závisti), ani za to, co dělá (tedy hněvu), ale za to, čím a kým je. To, co člověk nebo skupina lidí má nebo dělá, lze změnit přerozdělením majetku nebo jinými protiopatřeními, ale to, čím a kým je, lze jen zničit.

Jakožto výraz náboženské zaujatosti má organizovaná nenávist své kořeny v kolektivním zjevení Božího pořádku a povinností z něj vyplývajících a v příslibu věčné odměny pro ty, kteří se bezpodmínečně zaváží splnit Boží úmysly. Závist, hněv a smutek bolí. Ale k nenávisti patří navíc sebeuspokojení z plnění hrdinského poslání.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/zCl30zB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.