anti-brexit second chance BEN STANSALL/AFP/Getty Images

Druhá šance pro Británii

NEW YORK – Devátého května 1950, kdy se evropské země teprve začínaly zvedat z trosek války, ohlásil francouzský státník Robert Schuman svůj plán na založení Evropského společenství uhlí a oceli. Díky zastřešení těchto dvou životně důležitých válečných surovin pod společnou evropskou institucí se násilný konflikt mezi Francií a Německem stal nemyslitelnou věcí. Němci byli nadšení. Přidaly se i státy Beneluxu a Itálie. První krok k Evropské unii byl právě učiněn. Krátce po Schumanově ohlášení byli k diskusím přizváni i Britové.

Ti reagovali se směsicí hrůzy a pohrdání, protože podezírali Francouze se spiknutí, které má vlákat pragmatický národ do jakéhosi utopického zahraničního projektu. Labouristická strana, která byla tehdy v Británii u moci, si nedovedla představit, že by se s někým dělila o suverenitu v oblasti nejdůležitějších průmyslových odvětví ve Spojeném království. A konzervativci si nedokázali představit, jak by globální mocnost mohla být součástí úzce zaměřeného evropského klubu. Že se lidé z kontinentu spojují, bylo strašně fajn. Ale Británie hodlala dál „vládnout vlnám“ spolu s dalšími anglicky mluvícími národy v Commonwealthu a se Spojenými státy.

Při zpětném ohlédnutí je snadné vysmívat se Britům, že si s tak lehkovážnou nadutostí nechali uplavat evropskou bárku. Přinejmenším je to však pochopitelné. Britové se svou hrdou demokracií koneckonců stáli sami proti Hitlerovu Německu a pomáhali osvobodit evropské země, které kapitulovaly před nacisty. Člověk jim nemůže příliš vyčítat, že cítili lehkou nadřazenost.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/bRV57I3cs