Vědecký kapitalismus

PRINCETON – Chceme-li pochopit, čím jsme si zavařili současnou hospodářskou kaši, složité výklady o derivátech, o selhání regulace a podobně míjejí jádro věci. Nejlepší odpověď je prastará a prostá: pýcha.

V moderní matematické ekonomii řada lidí bohatého světa usoudila, že jsme konečně vynalezli soubor vědeckých nástrojů, které skutečně dokážou předvídat lidské chování. U těchto nástrojů se předpokládala tatáž spolehlivost jako v technice. Když se na konci studené války odporoučel do hrobu vědecký socialismus, přistihli jsme se zakrátko, že se upínáme k další Vědě o člověku.

Naše nová přesvědčení nevycházela z nějakého nového experimentu či nečekaného pozorování, tedy způsobem, jímž opravdové posuny vědeckého paradigmatu přicházejí. Ekonomové obvykle experimenty se skutečnými penězi neprovádějí. Když už tak učiní, třeba když laureát Nobelovy ceny Myron Scholes provozoval hedžový fond Long Term Capital Management (LTCM), rizika často převažují nad přínosy (toto ponaučení jsme si stále ještě k srdci nevzali). A jelikož téměř veškerá pozorování, která ekonomové činí, dopadají jinak, než se předpovídalo, žádné neočekávané pozorování vlastně nikdy ekonomické paradigma změnit nemůže.

https://prosyn.org/mNjoL21cs