Jak zachránit Pakt o stabilitě před sebezničením

Evropští ministři hospodářství a financí (Ecofin) na své schůzce v nizozemském Scheveningenu opět čelili potřebě reformovat Pakt o stabilitě a růstu (PSR). Třebaže témata obklopující reformu zůstávají nadále kontroverzní a nedořešená, ministři tentokrát vyložili karty na stůl.

Zásadním problémem PSR je to, že musí najít rovnováhu mezi dvěma protichůdnými cíli: nesmí se stát bezzubým v boji proti hromadění dluhů, a přesto musí dát vládám více manévrovacího prostoru, aby mohly provádět strukturální reformy a obnovit evropskou konkurenční schopnost. V současné podobě PSR představuje pro takové reformy překážku. Evropští lídři plýtvají politickou energií a kapitálem, aby dodrželi náročné rozpočtové cíle, zatímco se nedělá nic pro řešení skutečně nejpodstatnějších výzev: problémů stárnoucích populací, vysokých daňových zatížení, upadající konkurenční schopnosti.

Důvodem je to, že strukturální reformy se obvykle vyplácejí dlouhodobě, avšak krátkodobě představují výdaje. PSR původně usiloval o to, aby chránil evropské občany před krátkozrakými vládami, ale nakonec si vynucuje chování ještě krátkozračejší.