Paul Lachine

Starý saúdskoarabský režim stárne ještě víc

LONDÝN – Kontrast mezi úmrtím libyjského vůdce, plukovníka Muammara Kaddáfího, a úmrtím saúdskoarabského korunního prince Sultána ibn Abdal Azíze Saúda, mezi nimiž uplynuly pouhé dva dny, se rovná kontrastu mezi extrémní kašpařinou a dekadentní gerontokracií. A skon obou osobností také pravděpodobně povede k naprosto odlišným výsledkům: k osvobození v případě Libyjců a ke stagnaci v případě Saúdů.

Smrt šestaosmdesátiletého Sultána však pro saúdské království znamená počátek kritického období domácí i zahraniční nejistoty. Sultánův nevlastní bratr, sedmaosmdesátiletý král Abdalláh, je koneckonců stále hospitalizován v Rijádu a v září podstoupil rozsáhlou operaci. Režim stárne a churaví a obyvatelstvo ho vnímá tak, že je na lékařských přístrojích.

O nástupnictví se zatím stále jedná. Sultánova smrt je vůbec prvním případem, kdy se pohřeb člena saúdské královské rodiny pozdržel, aby měl panovnický rod čas rozhodnout, kdo stojí nejvýše v nástupnické linii – jde o známku vnitřních neshod (a naopak shody v otázce pokračování dynastické vlády).

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/nsUpRIH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.