Sarkozyho chvíle

LONDÝN – Je tomu něco málo přes tři roky, co jsem v době, kdy se naplno rozjížděla finanční krize, publikoval průvodce po mezinárodní soustavě finanční regulace, knihu Global Financial Regulation: The Essential Guide. Popisovala spletitou pavučinu komisí, rad a agentur s překrývajícími se zodpovědnostmi, nereprezentativním obsazením a nedostatečnými donucovacími pravomocemi – systém vybudovaný postupným rozšiřováním během dekád, bez vůdčí ruky architekta či ústředního orgánu, který by prosazoval soudržné globální regulatorní normy.

Po událostech uplynulých let, jež názorně předvedly rizika, která z těchto nedostatků plynou, a po bezpočtu summitů a konferencí by dnes průvodce po finanční regulaci roku 2008 měl být zcela zastaralý. Jenže bohužel není.

Pravda, něco se změnilo k lepšímu. Na vrcholu pyramidy byla skupina G7 nucena ustoupit širší G20, což do rozhodovacího propletence vtáhlo země typu Číny a Indie jako plnoprávné partnery. Summity G20 jsou tudíž těžkopádnější, což je ale jednoduše odrazem reality probíhajícího přesunu ekonomické moci ze Západu na Východ.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/GphNei2/cs;