0

Utuchající ruský střet s islámem

Světovou pozornost přitahuje takzvaný ,,střet civilizací" mezi islámem a Západem a ruská válka v Čečensku byla často považována za významnou frontu této širší bitvy. Je tedy pozoruhodné, že v okamžiku, kdy Američany vedená invaze do Iráku - a zároveň americký střet s islámským světem - nabývá na intenzitě, ruský boj s muslimskými Čečenci zřejmě pohasíná a mění se v cosi jako mír.

Nedávné čečenské referendum o nové ústavě se odehrálo současně se začátkem války v Iráku. Výsledek předčil všechny naděje, které kdokoli v Kremlu mohl mít: 89% čečenských voličů přišlo k urnám a 96% z nich podpořilo Moskvou navrženou ústavu. Tato čísla překvapila i prezidenta Vladimíra Putina. Při zasedání kabinetu po všelidovém hlasování otevřeně nadnesl, že jeho úředníci možná byli poněkud příliš ,,aktivní" při dosažení takto ohromujících výsledků.

Jak si máme toto volební přitakání čečenského lidu vysvětlit? Čísla mluví sama za sebe. Samozřejmě, docházelo ke zmanipulování volebních lístků. Pokud by ale úředníci zfalšovali 10%, 20% nebo dokonce 30% hlasovacích lístků - a takový rozsah podvádění nepředpokládá nikdo - hlasy ve prospěch ústavy by se beztak rovnaly drtivé většině čečenské populace. I když odečteme hlasy ruských vojáků (5% z celku), většina zúčastněných se rozhodla pro udržení Čečenska v Rusku.

Důležitý je už prostý fakt, že se volby uskutečnily. Většina Čečenců, vyčerpaných trvající válkou, je dnes připravena řešit své problémy v rámci systému, který nabízí pružná federální struktura Ruska. Jsou ochotni hovořit o ústavě, podle níž zůstanou součástí Ruské federace, ovšem se značným rozsahem místní autonomie, jaké požívá například republika Tatarstán.