TOMSK, SIBIŘ: Evropa na vlastní nebezpečí ignoruje problémy ruského zdravotnictví. Stejně se chovají další průmyslové země, které se radovaly z pádu Sovětského svazu, ale už nereagovaly na kolaps zdravotní a sociální infrastruktury Ruska. Z nepřehledné míchanice ekonomické ideologie a mnohdy necitlivých doporučení se totiž zrodila nová forma rezistentní tuberkulózy, kterou lze podle všeho jen ztěží zdolat. O rapidně klesající průměrné délce života Rusů – „krizi úmrtnosti“ – bylo už řečeno a napsáno hodně. Teď, když se tento smutný trend daří pomalu napravovat, začíná nekontrolovaně růst další problém, tuberkulóza. V některých oblastech Ruska umírají mladí lidé na tuberkulózu v míře více než desetkrát vyšší než před pouhými deseti lety; v některých neruských oblastech bývalého SSSR je situace ještě o mnoho horší.
Na svědomí to má shoda okolností: rozpad ruského systému sociálního zabezpečení v okamžiku, kdy prudce stoupla drobná zločinnost, a tím pádem také počet odsouzených v ruských věznicích. Ostatně Rusko je vedle Spojených států už dlouhou dobu na celosvětově předních příčkách v počtu vězňů. Díky válkám a rozkladu domácího hospodářství získalo nyní Rusko v tomto směru ještě větší náskok.
Ruskými věznicemi a trestnicemi teď zmítá epidemie tuberkulózy. Chorobou trpí každý desátý vězeň. Obětmi tuberkulózy, především její varianty rezistentní vůči lékům, jsou nejčastěji lidé, kteří pobývali ve vězení anebo jejichž blízký příbuzný prošel ruským soudním systémem. Rezistentní tuberkulóza se přenáší vzduchem a vězeňské zdi nebo národní hranice ji tedy jen stěží zastaví. V americkém státě Massachusetts, kde provozuji svou lékařskou praxi, je téměř sedmdesát procent případů tuberkulózy diagnostikováno u osob narozených v zahraničí. Tento poměr je víceméně stejný také v celé západní Evropě.
TOMSK, SIBIŘ: Evropa na vlastní nebezpečí ignoruje problémy ruského zdravotnictví. Stejně se chovají další průmyslové země, které se radovaly z pádu Sovětského svazu, ale už nereagovaly na kolaps zdravotní a sociální infrastruktury Ruska. Z nepřehledné míchanice ekonomické ideologie a mnohdy necitlivých doporučení se totiž zrodila nová forma rezistentní tuberkulózy, kterou lze podle všeho jen ztěží zdolat. O rapidně klesající průměrné délce života Rusů – „krizi úmrtnosti“ – bylo už řečeno a napsáno hodně. Teď, když se tento smutný trend daří pomalu napravovat, začíná nekontrolovaně růst další problém, tuberkulóza. V některých oblastech Ruska umírají mladí lidé na tuberkulózu v míře více než desetkrát vyšší než před pouhými deseti lety; v některých neruských oblastech bývalého SSSR je situace ještě o mnoho horší.
Na svědomí to má shoda okolností: rozpad ruského systému sociálního zabezpečení v okamžiku, kdy prudce stoupla drobná zločinnost, a tím pádem také počet odsouzených v ruských věznicích. Ostatně Rusko je vedle Spojených států už dlouhou dobu na celosvětově předních příčkách v počtu vězňů. Díky válkám a rozkladu domácího hospodářství získalo nyní Rusko v tomto směru ještě větší náskok.
Ruskými věznicemi a trestnicemi teď zmítá epidemie tuberkulózy. Chorobou trpí každý desátý vězeň. Obětmi tuberkulózy, především její varianty rezistentní vůči lékům, jsou nejčastěji lidé, kteří pobývali ve vězení anebo jejichž blízký příbuzný prošel ruským soudním systémem. Rezistentní tuberkulóza se přenáší vzduchem a vězeňské zdi nebo národní hranice ji tedy jen stěží zastaví. V americkém státě Massachusetts, kde provozuji svou lékařskou praxi, je téměř sedmdesát procent případů tuberkulózy diagnostikováno u osob narozených v zahraničí. Tento poměr je víceméně stejný také v celé západní Evropě.