Ruský postup a ústup

Patnáct let po sesutí a rozpadu Sovětského svazu Rusko stále odpovídá tomu, jak Winston Churchill před téměř sedmi desítkami let charakterizoval stalinský SSSR: „hádanka zahalená do tajemství uprostřed záhady.“

Během prezidentství Borise Jelcina v 90. letech a Vladimíra Putina poté otevřelo Rusko své dveře mezinárodnímu obchodu, investicím, turistice, médiím i internetu. V ostrém kontrastu k Sovětskému svazu dnes Rusko publikuje obsáhlé (byť ne vždy spolehlivé) ekonomické, sociální a demografické informace.

Mezi mnoha ekonomikami označovanými za „transformační“ je ruské hospodářství druhé největší, přičemž jeho HDP je asi jednou pětinou čínského, avšak v přepočtu na hlavu je dvojnásobný. Je ovšem nejasné, kde Rusko leží na škále „transformace“. Směřuje k tržnímu, decentralizovanému rozhodování a alokaci zdrojů nebo ke státem řízenému, centralizovanému rozhodování a rozložení zdrojů? Anebo kolísá mezi těmito dvěma možnostmi?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/pX4eieV/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.