Ruský postup a ústup

Patnáct let po sesutí a rozpadu Sovětského svazu Rusko stále odpovídá tomu, jak Winston Churchill před téměř sedmi desítkami let charakterizoval stalinský SSSR: „hádanka zahalená do tajemství uprostřed záhady.“

Během prezidentství Borise Jelcina v 90. letech a Vladimíra Putina poté otevřelo Rusko své dveře mezinárodnímu obchodu, investicím, turistice, médiím i internetu. V ostrém kontrastu k Sovětskému svazu dnes Rusko publikuje obsáhlé (byť ne vždy spolehlivé) ekonomické, sociální a demografické informace.

Mezi mnoha ekonomikami označovanými za „transformační“ je ruské hospodářství druhé největší, přičemž jeho HDP je asi jednou pětinou čínského, avšak v přepočtu na hlavu je dvojnásobný. Je ovšem nejasné, kde Rusko leží na škále „transformace“. Směřuje k tržnímu, decentralizovanému rozhodování a alokaci zdrojů nebo ke státem řízenému, centralizovanému rozhodování a rozložení zdrojů? Anebo kolísá mezi těmito dvěma možnostmi?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/pX4eieV/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.