25

Proč ruská ekonomika nezkolabuje

ŽENEVA – Po překotné devalvaci rublu se navzdory dramatickému – a zřejmě zoufalému – nočnímu zvýšení úrokových sazeb, k němuž Centrální banka Ruska (CBR) přistoupila minulý měsíc, objevil přízrak ruského hospodářského zhroucení z roku 1998. Ostatně Západ se ve své trvající konfrontaci s ruským prezidentem Vladimírem Putinem snaží tento přízrak vyvolat. Avšak přestože je ruská ekonomika nepochybně v nesnázích, úplné zhroucení je nepravděpodobné.

Ropa a plyn tvoří přes 60 % ruských vývozů; většinu zbytku tvoří jiné primární komodity. Nedávný strmý pokles světových cen ropy tak pochopitelně představuje významný šok, dost velký na to, aby ve spojení s účinky čím dál přísnějších západních sankcí vyvolal značnou recesi. Aby to bylo ještě horší, očekává se, že nízké komoditní ceny po nějakou dobu přetrvají. V takovém případě by byl propad příjmů víc než jen dočasný zádrhel.

Rusko ale není ekonomický případ směřující k odpisu – alespoň prozatím. Současná situace se velmi liší od roku 1998, kdy Rusko hospodařilo s dvojím schodkem, fiskálním i na běžném účtu. Potřebovalo si půjčit a rozsáhle tak činilo v cizí měně. To znamenalo, že jak rubl devalvoval, ruský dluh narůstal. Nakonec začal být neodvratný krach.

Naproti tomu v posledních letech se Rusko těšilo tučným rozpočtovým přebytkům a veřejný dluh je pod hranicí 20 % HDP. Je pravda, že příjmy z ropy a plynu, které představují většinu státního důchodu, se při přepočtu na dolary srazily na polovinu. Jenže ruská měna se propadla o zhruba stejný podíl, což znamená, že státní příjmy v rublech zůstávají téměř beze změn.