Proč ruská ekonomika nezkolabuje

ŽENEVA – Po překotné devalvaci rublu se navzdory dramatickému – a zřejmě zoufalému – nočnímu zvýšení úrokových sazeb, k němuž Centrální banka Ruska (CBR) přistoupila minulý měsíc, objevil přízrak ruského hospodářského zhroucení z roku 1998. Ostatně Západ se ve své trvající konfrontaci s ruským prezidentem Vladimírem Putinem snaží tento přízrak vyvolat. Avšak přestože je ruská ekonomika nepochybně v nesnázích, úplné zhroucení je nepravděpodobné.

Ropa a plyn tvoří přes 60 % ruských vývozů; většinu zbytku tvoří jiné primární komodity. Nedávný strmý pokles světových cen ropy tak pochopitelně představuje významný šok, dost velký na to, aby ve spojení s účinky čím dál přísnějších západních sankcí vyvolal značnou recesi. Aby to bylo ještě horší, očekává se, že nízké komoditní ceny po nějakou dobu přetrvají. V takovém případě by byl propad příjmů víc než jen dočasný zádrhel.

Rusko ale není ekonomický případ směřující k odpisu – alespoň prozatím. Současná situace se velmi liší od roku 1998, kdy Rusko hospodařilo s dvojím schodkem, fiskálním i na běžném účtu. Potřebovalo si půjčit a rozsáhle tak činilo v cizí měně. To znamenalo, že jak rubl devalvoval, ruský dluh narůstal. Nakonec začal být neodvratný krach.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/4zBkLnq/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.