BRUSEL: Romano Prodi, nový předseda Evropské komise, věru neztrácel žádný čas a vrhnul se do boje za největší úkol, před kterým nyní Evropa stojí. Tím úkolem je tempo a míra rozšíření Evropské unie, a pak také vyrovnání se s faktem, co takové rozšíření bude znamenat pro samotnou EU. Je to úkol, jehož důsledky by mohly být velice nevítané, jak ze strany jednotlivých vlád, tak i voličů mnoha členských zemí. A tak se stalo, že Prodi oznámil v Evropském parlamentu, že doporučí, aby další negociace o členství (v současné době probíhající s pěti zeměmi střední a východní Evropy, plus Kypr) byly rovněž zahájeny se šesti žadateli druhé vlny: což je zbývajících pět zemí střední a východní Evropy, plus Malta.
Ve svém projevu Prodi rovněž naznačil, že balkánské země by se měly stát jakýmisi virtuálními členy Evropské unie, a to ještě předtím, než by se vůbec mohly kvalifikovat na skutečné členy. A dále řekl, že Turecko, na něž až dosud EU nahlíželo jako na politického vyděděnce, musí být také posuzováno coby potenciální kandidát, tedy za předpokladu, že nejprve uskuteční dalekosáhlé politické reformy.
První dojmy, jež Prodiho poznámky v několika kandidátských zemích vyvolaly, byly takové, že vyvolaly zdání doporučení, aby členství v EU mohlo být dosaženo snadněji a rychleji. Což ale bylo skutečně vážné nedorozumění. Buďme si totiž jisti, že Prodi doporučoval jen mnohem flexibilnější negociační proces, v němž by byli všichni kandidáti střední a východní Evropy posuzováni a hodnoceni podle svých dosažených výsledků; a tak by někteří individuální kandidáti z druhé vlny byli schopni dohonit ty z vlny první.
BRUSEL: Romano Prodi, nový předseda Evropské komise, věru neztrácel žádný čas a vrhnul se do boje za největší úkol, před kterým nyní Evropa stojí. Tím úkolem je tempo a míra rozšíření Evropské unie, a pak také vyrovnání se s faktem, co takové rozšíření bude znamenat pro samotnou EU. Je to úkol, jehož důsledky by mohly být velice nevítané, jak ze strany jednotlivých vlád, tak i voličů mnoha členských zemí. A tak se stalo, že Prodi oznámil v Evropském parlamentu, že doporučí, aby další negociace o členství (v současné době probíhající s pěti zeměmi střední a východní Evropy, plus Kypr) byly rovněž zahájeny se šesti žadateli druhé vlny: což je zbývajících pět zemí střední a východní Evropy, plus Malta.
Ve svém projevu Prodi rovněž naznačil, že balkánské země by se měly stát jakýmisi virtuálními členy Evropské unie, a to ještě předtím, než by se vůbec mohly kvalifikovat na skutečné členy. A dále řekl, že Turecko, na něž až dosud EU nahlíželo jako na politického vyděděnce, musí být také posuzováno coby potenciální kandidát, tedy za předpokladu, že nejprve uskuteční dalekosáhlé politické reformy.
První dojmy, jež Prodiho poznámky v několika kandidátských zemích vyvolaly, byly takové, že vyvolaly zdání doporučení, aby členství v EU mohlo být dosaženo snadněji a rychleji. Což ale bylo skutečně vážné nedorozumění. Buďme si totiž jisti, že Prodi doporučoval jen mnohem flexibilnější negociační proces, v němž by byli všichni kandidáti střední a východní Evropy posuzováni a hodnoceni podle svých dosažených výsledků; a tak by někteří individuální kandidáti z druhé vlny byli schopni dohonit ty z vlny první.