8

Ekonomika tichých znalostí

CAMBRIDGE – Téměř všechny bohaté země jsou bohaté, protože zužitkovávají technický pokrok. Většinu pracovních sil přemístily ze zemědělství do měst, kde lze snadněji sdílet znalosti. Rodiny mají méně dětí a soustředěněji je vzdělávají, čímž napomáhají dalšímu technickému pokroku.

Chudé země musí projít podobnou proměnou, aby zbohatly: snížit zaměstnanost v zemědělství, mít méně potomků a ty děti, které mají, udržet déle ve škole. Pokud tak učiní, dveře k prosperitě se otevřou. A neděje se to už?

Srovnejme si například Brazílii roku 2010 s Velkou Británií v roce 1960. Brazílie byla roku 2010 z 84,3 % urbanizovaná, tamní míra porodnosti dosahovala 1,8 porodů na jednu ženu, příslušníci pracovních sil měli za sebou v průměru 7,2 roku ve škole a absolventi vysokých škol tvořili 5,2 % potenciálních pracujících. To jsou lepší společenské ukazatele, než jaké měla v roce 1960 Británie. Ta byla tehdy ze 78,4 % urbanizovaná, její míra porodnosti byla 2,7, pracovní síla strávila ve škole průměrně šest let a vysokoškoláci tvořili necelá 2 % potenciálních pracujících.

Brazílie není ojedinělý případ: Kolumbie, Tunisko, Turecko a Indonésie roku 2010 vycházejí vítězně ze srovnání s Japonskem, Francií, Nizozemskem, respektive Itálií v roce 1960. Nejenže tyto země dosáhly v uvedených ohledech lepších společenských ukazatelů, ale také v posledním půlstoletí mohly těžit z technických inovací: počítačů, mobilních telefonů, internetu, teflonu a tak dále. To by jim mělo umožnit vyšší produktivitu, než jaká byla dosažitelná v roce 1960.