Hledání konvergence

CAMBRIDGE – Jednou hádankou světové ekonomiky je to, že bohaté země světa 200 let rostly rychleji než ty chudší; Lant Pritchett tento proces výstižně nazval „obří rozbíhavostí“. Když Adam Smith v roce 1776 psal Bohatství národů, příjem na hlavu v nejbohatší zemi světa – zřejmě Nizozemsku – byl oproti nejchudším zemím asi čtyřnásobný. Dvě století nato bylo Nizozemsko 40krát bohatší než Čína, 24krát než Indie a desetkrát než Thajsko.

Během posledních tří desítek let se ale trend obrací. Nizozemsko je teď jen 11krát bohatší než Indie a sotva čtyřikrát než Čína a Thajsko. Laureát Nobelovy ceny, ekonom Michael Spence tento obrat postřehl a tvrdí, že svět má nakročeno k příští sbíhavosti.

Některé země se však stále vzdalují. Přestože roku 1980 bylo Nizozemsko 5,8krát, 7,7krát a 15krát bohatší než Nikaragua, Pobřeží slonoviny, respektive Keňa, do roku 2012 už bylo bohatší 10,5krát, 21,1krát a 24,4krát.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/x60gOsP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.