Nedávná nestabilita v Gruzii zasadila ránu mezinárodní reputaci této země coby novopečené demokracie a představuje problém také pro Evropskou unii. Tváří v tvář listopadovým protestům v ulicích prohlásil prezident Michail Saakašvili, že jde o spiknutí rusko-gruzínského magnáta Badriho Patarkacišviliho s cílem sesadit vládu. Uzavřel tedy opozičně naladěnou soukromou televizní stanici Imedi TV (která patří Patarkacišvilimu), na devět dní vyhlásil výjimečný stav a vypsal na 5. ledna předčasné prezidentské volby.
Už od Saakašviliho inaugurace v lednu 2004, jemuž v roce 2003 předcházela „růžová revoluce“, vyvěšuje gruzínská vláda při oficiálních příležitostech vlajky EU. Gruzínci tento zápal sdílejí. Výzkum veřejného mínění provedený v září 2007 Mezinárodním republikánským institutem ukázal, že vstup do EU podporuje 81% Gruzínců.
Bez ohledu na výsledek voleb však nedávná krize odhaluje nedostatek angažovanosti EU ve prospěch bezpečnosti a demokracie v Gruzii. Navzdory strategické poloze Gruzie, která leží u Černého moře a má hranice s Ruskem, Ázerbájdžánem a Tureckem – a navíc se nachází na klíčové obchodní cestě spojující EU, Írán, Rusko a střední Asii –, Evropa v otázce nejtrvalejších politických problémů této země pouze přešlapuje na místě.
Nedávná nestabilita v Gruzii zasadila ránu mezinárodní reputaci této země coby novopečené demokracie a představuje problém také pro Evropskou unii. Tváří v tvář listopadovým protestům v ulicích prohlásil prezident Michail Saakašvili, že jde o spiknutí rusko-gruzínského magnáta Badriho Patarkacišviliho s cílem sesadit vládu. Uzavřel tedy opozičně naladěnou soukromou televizní stanici Imedi TV (která patří Patarkacišvilimu), na devět dní vyhlásil výjimečný stav a vypsal na 5. ledna předčasné prezidentské volby.
Už od Saakašviliho inaugurace v lednu 2004, jemuž v roce 2003 předcházela „růžová revoluce“, vyvěšuje gruzínská vláda při oficiálních příležitostech vlajky EU. Gruzínci tento zápal sdílejí. Výzkum veřejného mínění provedený v září 2007 Mezinárodním republikánským institutem ukázal, že vstup do EU podporuje 81% Gruzínců.
Bez ohledu na výsledek voleb však nedávná krize odhaluje nedostatek angažovanosti EU ve prospěch bezpečnosti a demokracie v Gruzii. Navzdory strategické poloze Gruzie, která leží u Černého moře a má hranice s Ruskem, Ázerbájdžánem a Tureckem – a navíc se nachází na klíčové obchodní cestě spojující EU, Írán, Rusko a střední Asii –, Evropa v otázce nejtrvalejších politických problémů této země pouze přešlapuje na místě.