Úvaha o mírovém procesu

WASHINGTON: Mnohé zprávy ze Šarm aš-Šajchu jako by dávaly tušit, že nakvap svolaný blízkovýchodní summit se vydařil. Skutečnost je ovšem složitější a nutí k hlubšímu zamyšlení.

Ano, Izraelci i Palestinci souhlasili, že vydají veřejné prohlášení, v nichž se budou dožadovat ukončení násilí. A jistě, obě strany se shodly na tom, že podniknou kroky, aby vzájemně snížily pravděpodobnost vypuknutí otevřeného konfliktu. Ale skutečnost je méně uklidňující. Americký prezident Clinton oznámil dohodu – izraelský premiér Ehud Barak a předseda Hnutí za osvobození Palestiny Jásir Arafat ale nic nepodepsali. A nezapomínejme, že podobných ujištění, která nakonec skončila obnovením násilí, jsme už několikrát byli svědky. Dnes by k tomu snadno mohlo dojít znovu.

Významné rovněž je, že Clinton neřekl o budoucím vývoji blízkovýchodní diplomacie skoro nic; nanejvýš poznamenal, že Spojené státy budou s účastníky sporu konzultovat další kroky. Dožadování se pokroku bude však, zdá se, mnohem jednodušší než tyto kroky uskutečnit. Je koneckonců možné, že blízkovýchodní mírový proces je po třech desítkách let u svého konce. Je ironií, že k tomu dochází jen několik měsíců po prvním a jediném pokusu doopravdy vyřešit izraelsko-palestinský konflikt.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/lvMwyrP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.