0

Jak nově promyslet boj proti HIV

KODAŇ – Před třiceti lety začal svět poprvé tušit o hrozící katastrofě, když pětici mladých homosexuálních mužů v Los Angeles porazila nemoc, která vešla ve známost jako HIV/AIDS. Dnes má tato nemoc vskutku globální dopad a každoročně si vyžádá 1,8 milionu životů – je to zhruba stejné, jako by každý rok třikrát vymizeli všichni obyvatelé Washingtonu.

Od roku 1981 samozřejmě došlo k pozoruhodným vědeckým průlomům. Vědci zjistili, že příčinou AIDS je jeden dříve neznámý retrovirus, a odhalili, že se tento virus přenáší převážně pohlavním stykem. Vytvořili testy, které dokážou stanovit, zda je daná osoba HIV pozitivní, případně změřit postup nemoci. Vyvinuli antiretrovirální léky, díky nimž je dnes nákaza HIV chronickým stavem, v němž lze přežívat.

Vedle těchto pokroků se politici, bojovníci za lidská práva i lidé žijící s HIV/AIDS usilovně snaží snížit společenské stigma a diskriminaci. Do léčby a prevence HIV se investovalo bezpříkladné množství prostředků. Do roku 2008 byl celkový objem zdrojů určených na programy HIV v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích neuvěřitelným padesátinásobkem částky vynaložené o pouhých 12 let dříve.

Navzdory tomuto značnému pokroku si však HIV/AIDS stále vybírá trýznivou daň. Každý rok se nově nakazí 2,4 milionu lidí a s HIV/AIDS žije 34 milionů pacientů, kteří potřebují léčbu, aby zůstali naživu. V rozvinutém světě se značně rozšířil mylný názor, že boj proti HIV/AIDS už jsme vyhráli. Ve skutečnosti jen krize přestala být tak viditelná.