0

Nový pohled na regulaci

NEW YORK – Jsme vprostřed nejhorší finanční krize od 30.ampnbsp;let 20.ampnbsp;století. Nejnápadnějším rysem současné krize je, že ji nezapříčinil nějaký externí šok, třeba zvýšení cen ropy zampnbsp;rozhodnutí OPEC. Vyvolala ji samotná finanční soustava.

Tento fakt – kaz přímo vampnbsp;systému – odporuje všeobecně přijímané teorii, že finanční trhy směřují kampnbsp;rovnovážnému stavu a že kampnbsp;odchylkám od rovnováhy dochází buď náhodně, anebo vampnbsp;důsledku nějaké náhlé vnější události, jíž se trhy nedokážou snadno přizpůsobit. Na této teorii je založen současný přístup kampnbsp;regulaci trhů, avšak závažnost a rozsah krize přesvědčivě dokazují, že je sampnbsp;ní něco zásadním způsobem vampnbsp;nepořádku.

Vyvinul jsem alternativní teorii, která říká, že finanční trhy nereflektují fundamentální poměry věrně. Předkládají obrázek, který je vždycky tak či onak zkreslený či pokřivený. Podstatnější je, že deformované názory zastávané účastníky trhu a vyjádřené vampnbsp;tržních cenách mohou za určitých okolností postihovat takzvané fundamenty, jež mají tržní ceny údajně reflektovat.

Toto dvojcestné cyklické spojení mezi tržními cenami a stěžejní realitou označuji jako „reflexivitu“. Tvrdím, že finanční trhy jsou vždy reflexivní, a mají-li příležitost, velice značně se od takzvaného rovnovážného stavu odklánějí. Jinými slovy, finanční trhy mají sklon vytvářet bubliny.