NEW YORK – V poslední minutě vzniklá dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy na podrobení syrských chemických zbraní mezinárodní kontrole dává Západu, jemuž už před ní došly dobré alternativy, druhou šanci dosáhnout toho, co vždy mělo být jeho strategickou metou: míru v Sýrii a konce utrpení tamních lidí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil neschopnosti západních lídrů zformulovat jasný hlavní cíl. Dělali si naději, že prosazením vojenského patu ukončí syrskou občanskou válku, anebo že způsobí pád režimu prezidenta Bašára al-Asada? Chtěli posílit mezinárodní právo zakazující používání chemických zbraní, anebo předvést Íránu odhodlání nenechat bez reakce překračování „červených čar“?
Ruský návrh přiměl Západ zvolit si za svůj bezprostřední cíl zákaz chemických zbraní. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z mála oblastí možné dohody v Radě bezpečnosti OSN, jedná se o dobrý výchozí bod k urovnání zle narušených vztahů mezi jejími pěti stálými členy (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA). Samozřejmě, může se ukázat, že dohoda jen rozptyluje pozornost a štěpí energii směřující k vojenskému zásahu, aniž by dokázala dosáhnout svého cíle. Její realizace bude testem, zda Rusko jedná v dobré víře.
NEW YORK – V poslední minutě vzniklá dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy na podrobení syrských chemických zbraní mezinárodní kontrole dává Západu, jemuž už před ní došly dobré alternativy, druhou šanci dosáhnout toho, co vždy mělo být jeho strategickou metou: míru v Sýrii a konce utrpení tamních lidí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov využil neschopnosti západních lídrů zformulovat jasný hlavní cíl. Dělali si naději, že prosazením vojenského patu ukončí syrskou občanskou válku, anebo že způsobí pád režimu prezidenta Bašára al-Asada? Chtěli posílit mezinárodní právo zakazující používání chemických zbraní, anebo předvést Íránu odhodlání nenechat bez reakce překračování „červených čar“?
Ruský návrh přiměl Západ zvolit si za svůj bezprostřední cíl zákaz chemických zbraní. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z mála oblastí možné dohody v Radě bezpečnosti OSN, jedná se o dobrý výchozí bod k urovnání zle narušených vztahů mezi jejími pěti stálými členy (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA). Samozřejmě, může se ukázat, že dohoda jen rozptyluje pozornost a štěpí energii směřující k vojenskému zásahu, aniž by dokázala dosáhnout svého cíle. Její realizace bude testem, zda Rusko jedná v dobré víře.