0

Jak stavět na troskách po Kaddáfím

TRIPOLIS – Po sestavení nové vlády by se libyjští lídři konečně měli dokázat soustředit na organizaci přechodu od zděděného autoritářského státu k výrazněji pluralitnímu státu, jaký si představují. Jsou ale skutečně schopni a ochotni tohoto cíle dosáhnout?

Ve Spojených státech se debata o Libyi zaměřila na kroky, které by teď tamní vláda měla udělat. Senátor Robert Menendez tvrdí, že „musí rychle jednat s cílem zavést demokratickou reformu“, zatímco specialisté na mezinárodní rozvoj, například Manal Omar z Institutu USA pro mír, jsou přesvědčeni, že úspěch spočívá v kultivaci živé občanské společnosti.

Tyto názory však přehlížejí jedinečnou libyjskou historii a přistupují k Libyi, jako by šlo jen o další zemi třetího světa, která potřebuje určitá univerzální řešení. Ve skutečnosti náprava neduhů země vyžaduje budování silných institucí státu.

Od doby, kdy v roce 1951 získala nezávislost, je Libye roztříštěným státem. Vládci spoléhali na to, že jejich režimům budou oporou loajální kmeny a úzké kliky. Za dob monarchie, která byla v čele země v letech 1951-1969, příbuzní krále Idrise a jeho nejužší kruh nebrali na instituce státu vůbec žádné ohledy. Král se zajímal o panování spíš než o správu země a Idrisem opomíjené státní instituce chřadly.