Rasa a republikánství

Rasa je odjakživa provokativní téma, kde se potřeby vědy a statistiky protínají s politikou. Tato debata se teď opět rozpaluje ve Francii, neboť plánované zavedení „etnických statistik“ tu vyvolalo ostrou rozepři, která se dotýká samotného srdce francouzského republikánství.

Podle zákona, který pochází už z doby Velké francouzské revoluce a který byl v roce 1978 potvrzen, se francouzským vládním úředníkům při sčítání lidu nebo provádění jiných úkonů usilujících o sběr statistických dat o obyvatelstvu zakazuje shromažďovat informace o etnickém či rasovém původu občanů, ať už skutečném nebo údajném.

To má dva hlavní důvody. Prvním je republikánská zásada, zakotvená v Ústavě, která uznává pouze občany a nepřipouští rozlišování mezi nimi na základě původu, rasy ani náboženství. Druhý důvod je historický: bolestné a stále živé vzpomínky na vichistický režim ze druhé světové války, kdy se „rasový“ a náboženský původ občanů vyznačoval razítkem do státních průkazů totožnosti a zneužíval se jako stěžejní nástroj k pozatýkání francouzských Židů k odvozu do táborů smrti.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/JlcmXmi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.