0

Jak vnést Evropu do rozpočtu EU

Většina nezávislých pozorovatelů se shoduje, že rozpočet Evropské unie už neodráží její hlavní úkoly a politické cíle. Dotace do zemědělství, slábnoucího sektoru, spotřebují přes 40% výdajů, přičemž jen málo se vyčlení na budoucnost (výzkum a vývoj) či do oblastí, v nichž se EU musí ujmout nových úkolů, například ve vnitřní a vnější bezpečnosti.

Navíc drtivou většinu příjmů tvoří příspěvky z národních rozpočtů. Vlády členských států tyto příjmy považují za „svoje peníze“ a srovnávají je se „svými příjmy“. Jednání o rozpočtu EU se tedy odehrávají výhradně v rámci propočtů, kolik budou muset zaplatit národní pokladny a kolik získají domácí zemědělci a regiony. Evropští občané nemají jasnou představu, jaké jsou celkové náklady Unie, a mají zájem pouze na věčném zachování transferů v jejich prospěch.

Narůstající odtrženost rozpočtu od cílů Unie zachovávají rozhodovací postupy, jež zmocňují Evropskou radu, která zastupuje vlády členských států, neboť tento orgán musí schválit všechna důležitá rozhodnutí v souladu s pravidlem jednomyslnosti, přičemž Evropskému parlamentu a Evropské komisi je určena jen podružná role.

Již probíhající jednání ohledně víceletého fiskálního rámce pro období 2007-13 se touto záležitostí nezabývají, protože dlouhodobé zájmy EU na jednacím stole nejsou. Ani jeden z projednávaných návrhů nedává smysl. Komise navrhuje zvýšení vyčleněných rozpočtových prostředků na 1,24% úhrnného hrubého národního důchodu EU. Bez škrtů v zemědělských výdajích by se tak neudržitelně zvýšily národní příspěvky čistých plátců, přičemž společným politikám by to přineslo jen nevalnou přidanou hodnotu.