Putinovo měkké autoritářství

Anekdota kolující v těchto dnes Moskvou říká: Američané ještě dva měsíce po prezidentských volbách nevěděli, kdo je jejich prezidentem, kdežto Rusové měli jasno, kdo obsadí Kreml, už dva roky před nedávnými volbami.

Ruské politické kruhy mají spoustu důvodů k potutelné a cynické hrdosti na režim, jejž vynalezly - ten totiž zaručuje výsledek, o který jim jde. Ač volby postrádaly jak dramatičnost, tak pletichaření a rivalitu, svůj význam měly - nikoliv proto, že ruská politická třída dala vale všem podstatným prvkům věrohodných demokratických volebních postupů, nýbrž proto, že uzavřely dějinnou kapitolu ruského liberálně demokratického experimentu a posvětily Putinův nový ruský politický systém.

Jaké povahy je tento nový systém? Jedná se o demokracii s adjektivy, například o demokracii „řízenou", „neliberální" či „volební"? Na tomto pojetí neoblomně lpí jen nemnoho učenců. Nebo jde prostě o systém potměšilého autoritáře? Tento náhled už je všeobecným míněním, a to nejen v Americe, ale i v Evropě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/uNHHn3o/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.