0

Populisti mají občas pravdu

Rozvojové země často dostávají rady (nebo pokyny), aby provedly reformy doporučované ,,experty``, kteří se označují za ,,technokraty`` a nezřídka mají podporu MMF. Opozice, která se postaví proti reformám, je obvykle odmítnuta jako ,,populistická``. Země, jež reformy neuskuteční, se dostanou do nemilosti, protože jsou prý zbabělé nebo nemají dostatek politické vůle, a brzy pocítí následky: vyssí úrokové sazby při půjčkách v zahraničí.

Podívejte se ale blíže na některé tyto ,,technokratické`` návrhy: mnohé se zakládají více na ideologii než na ekonomické vědě. Technokraté mohou samozřejmě spolehlivě zlepsit chod elektrárny. Cíl je jasný: vyrábět elektřinu za co nejnižsí cenu. Jde hlavně o technickou záležitost, ne o politiku. Hospodářské politiky obvykle v tomto smyslu technokratické nejsou. Vyžadují kompromisy: některá může vést k vyssí inflaci, ale sníží nezaměstnanost; jedna pomůže investorům, jiná zaměstnancům.

Ekonomové nazývají politiky, kde si nikdo nemůže polepsit, aniž by si jiný pohorsil, za paretovsky efektivní . Pokud je určitá politika pro vsechny lepsí než jakákoli jiná politika, tj. nemá žádné paretovsky efektivní alternativy, pak se označuje za paretovsky dominantní . Kdyby politické přístupy, z nichž se vybírá, byly ryze paretovské, tedy kdyby při volbě jedné z politik oproti jiné nikdo neprodělal, pak by skutečně takové rozhodování bylo čistě ,,odborné``.

Možnosti, z nichž se ve skutečnosti vybírá, ovsem paretovskými politikami neoplývají. Naopak platí, že některé politické přístupy jsou lepsí pro jednu skupinu a horsí pro jinou. Různé politiky přinásejí různým skupinám užitek či nesnáze.