Jako vše v našem světě, také populační transformace jsou dnes rychlejší než kdy dřív. Nejzásadnější změny probíhající v populaci ovšem nejsou demografického, nýbrž sociálního rázu a významným způsobem poznamenávají osobní a rodinný život všech obyvatel planety. Ženy poznávají nové svobody – těší se z nových projevů svých základních lidských práv –, jež mají dalekosáhlý dopad jak na muže, tak na sociální struktury, kterým oni tradičně dominovali.
Bezpochyby rychlá byla i demografická změna. V roce 1970 naši planetu obývaly necelé čtyři miliardy lidí; dnes je to více než šest miliard a v roce 2025 to má být již celých osm miliard obyvatel. Téměř celý tento nárůst je soustředěn v zemích, které stále nazýváme „rozvojovými“ – čili ve větší části Asie a bezmála celé Latinské Americe a Africe.
Za těmito až šokujícími čísly se nicméně skrývají i jiné údaje. V posledních třiceti letech se průměrná velikost rodiny v rozvojových zemích zmenšila o polovinu, z šesti dětí na tři. Dnes je na světě mnohem více žen, ale ve srovnání se svými matkami – či dřívějšími generacemi – mají méně dětí. Ženy dnes mohou rozhodovat samy za sebe v měřítku, který nemá obdoby; jejich volbou je menší rodina.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
For decades, US policymakers have preferred piecemeal tactical actions, while the Chinese government has consistently taken a more strategic approach. This mismatch is the reason why Huawei, to the shock of sanctions-focused American officials, was able to make a processor breakthrough in its flagship smartphone.
warns that short-termism will never be enough to offset the long-term benefits of strategic thinking.
With a democratic recession underway in many countries, one now commonly hears talk of democratic “backsliding” on a global scale. But not only is that term misleading; it also breeds fatalism, diverting our attention from potential paths out of the new authoritarianism.
thinks the language commonly used to describe the shift toward authoritarianism is hampering solutions.
Ashoka Mody
explains the roots of the lack of accountability in India, highlights shortcomings in human capital and gender equality, casts doubt on the country’s ability to assume a Chinese-style role in manufacturing, and more.
Jako vše v našem světě, také populační transformace jsou dnes rychlejší než kdy dřív. Nejzásadnější změny probíhající v populaci ovšem nejsou demografického, nýbrž sociálního rázu a významným způsobem poznamenávají osobní a rodinný život všech obyvatel planety. Ženy poznávají nové svobody – těší se z nových projevů svých základních lidských práv –, jež mají dalekosáhlý dopad jak na muže, tak na sociální struktury, kterým oni tradičně dominovali.
Bezpochyby rychlá byla i demografická změna. V roce 1970 naši planetu obývaly necelé čtyři miliardy lidí; dnes je to více než šest miliard a v roce 2025 to má být již celých osm miliard obyvatel. Téměř celý tento nárůst je soustředěn v zemích, které stále nazýváme „rozvojovými“ – čili ve větší části Asie a bezmála celé Latinské Americe a Africe.
Za těmito až šokujícími čísly se nicméně skrývají i jiné údaje. V posledních třiceti letech se průměrná velikost rodiny v rozvojových zemích zmenšila o polovinu, z šesti dětí na tři. Dnes je na světě mnohem více žen, ale ve srovnání se svými matkami – či dřívějšími generacemi – mají méně dětí. Ženy dnes mohou rozhodovat samy za sebe v měřítku, který nemá obdoby; jejich volbou je menší rodina.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in