Jako vše v našem světě, také populační transformace jsou dnes rychlejší než kdy dřív. Nejzásadnější změny probíhající v populaci ovšem nejsou demografického, nýbrž sociálního rázu a významným způsobem poznamenávají osobní a rodinný život všech obyvatel planety. Ženy poznávají nové svobody – těší se z nových projevů svých základních lidských práv –, jež mají dalekosáhlý dopad jak na muže, tak na sociální struktury, kterým oni tradičně dominovali.
Bezpochyby rychlá byla i demografická změna. V roce 1970 naši planetu obývaly necelé čtyři miliardy lidí; dnes je to více než šest miliard a v roce 2025 to má být již celých osm miliard obyvatel. Téměř celý tento nárůst je soustředěn v zemích, které stále nazýváme „rozvojovými“ – čili ve větší části Asie a bezmála celé Latinské Americe a Africe.
Za těmito až šokujícími čísly se nicméně skrývají i jiné údaje. V posledních třiceti letech se průměrná velikost rodiny v rozvojových zemích zmenšila o polovinu, z šesti dětí na tři. Dnes je na světě mnohem více žen, ale ve srovnání se svými matkami – či dřívějšími generacemi – mají méně dětí. Ženy dnes mohou rozhodovat samy za sebe v měřítku, který nemá obdoby; jejich volbou je menší rodina.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Rather than reducing concentrated market power through “disruption” or “creative destruction,” technological innovation historically has only added to the problem, by awarding monopolies to just one or a few dominant firms. And market forces offer no remedy to the problem; only public policy can provide that.
shows that technological change leads not to disruption, but to deeper, more enduring forms of market power.
The passing of America’s preeminent foreign-policy thinker and practitioner marks the end of an era. Throughout his long and extraordinarily influential career, Henry Kissinger built a legacy that Americans would be wise to heed in this new era of great-power politics and global disarray.
reviews the life and career of America’s preeminent foreign-policy scholar-practitioner.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
Jako vše v našem světě, také populační transformace jsou dnes rychlejší než kdy dřív. Nejzásadnější změny probíhající v populaci ovšem nejsou demografického, nýbrž sociálního rázu a významným způsobem poznamenávají osobní a rodinný život všech obyvatel planety. Ženy poznávají nové svobody – těší se z nových projevů svých základních lidských práv –, jež mají dalekosáhlý dopad jak na muže, tak na sociální struktury, kterým oni tradičně dominovali.
Bezpochyby rychlá byla i demografická změna. V roce 1970 naši planetu obývaly necelé čtyři miliardy lidí; dnes je to více než šest miliard a v roce 2025 to má být již celých osm miliard obyvatel. Téměř celý tento nárůst je soustředěn v zemích, které stále nazýváme „rozvojovými“ – čili ve větší části Asie a bezmála celé Latinské Americe a Africe.
Za těmito až šokujícími čísly se nicméně skrývají i jiné údaje. V posledních třiceti letech se průměrná velikost rodiny v rozvojových zemích zmenšila o polovinu, z šesti dětí na tři. Dnes je na světě mnohem více žen, ale ve srovnání se svými matkami – či dřívějšími generacemi – mají méně dětí. Ženy dnes mohou rozhodovat samy za sebe v měřítku, který nemá obdoby; jejich volbou je menší rodina.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in