Utilitarian prison cells tower Friman/Wikimedia Commons

Benthamovy omyly, tehdy a dnes

MELBOURNE – V roce 1809 se zakladatel utilitarismu Jeremy Bentham pustil do práce na Knize omylů. Jeho cílem bylo odhalit mylné argumenty používané pro zablokování reforem, jako bylo zrušení „rotten boroughs“ – malých volebních obvodů s tak nízkým počtem voličů, že člena parlamentu mohl v podstatě vybírat silný pán či vlastník půdy, zatímco novější velká města typu Manchesteru zůstávala bez zastoupení.

Bentham nasbíral mnoho příkladů omylů, často z parlamentních rozprav. Do roku 1811 je seřadil do téměř 50 různých kategorií omylů s názvy typu: „Útočíte-li na nás, útočíte na vládu“, „Žádný precedenční argument“ nebo „Dobré v teorii, špatné v praxi“. (Jednou z věcí, na nichž se Bentham shoduje s Immanuelem Kantem, je právě posledně jmenovaný omyl: Je-li něco špatné v praxi, pak podle obou musí být chyba v teorii.)

Bentham byl tedy průkopníkem vědecké oblasti, která v posledních letech zaznamenala značný pokrok. Měl by radost z práce psychologů, kteří ukazují, že u nás existuje konfirmační zkreslení (upřednostňujeme a pamatujeme si spíše informace, které potvrzují, nikoliv vyvracejí naše přesvědčení), že systematicky nadhodnocujeme přesnost našeho přesvědčení (efekt přehnané sebedůvěry) a že máme sklon reagovat spíše na nelehký osud jediného identifikovatelného člověka než na utrpení velkého počtu osob, o nichž máme jen statistické informace.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/wKOcFCV/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.