50

Německý ekonomický přelud

LONDÝN – Už 60 let jedna německá vláda za druhou usiluje o evropštější Německo. Teď však vláda kancléřky Angely Merkelové chce přetvořit evropské ekonomiky k obrazu Německa. To je politicky neprozřetelné a hospodářsky nebezpečné. Německá ekonomika, která v Evropě není ani zdaleka nejúspěšnější – jak se německý ministr financí Wolfgang Schäuble a další pyšní –, je dysfunkční.

Jistěže, Německo má své silné stránky: světově proslulé společnosti, nízkou nezaměstnanost a výborný úvěrový rating. Vyznačuje se ale také stagnujícími mzdami, vyčerpanými bankami, nedostatečnými investicemi, slabými přírůstky produktivity, katastrofálním demografickým vývojem a chudokrevným růstem výstupu. Jeho hospodářský model založený na „ožebračování sousedů“ – stlačování mezd s cílem subvencovat vývoz – by pro zbytek eurozóny neměl sloužit jako příklad hodný následování.

Ve druhém čtvrtletí roku 2014 se německá ekonomika smrštila a od světové finanční krize roku 2008 narostla o pouhých 3,6 % – o něco víc než ve Francii a Británii, ale oproti Švédsku, Švýcarsku a Spojeným státům tempem méně než polovičním. Od roku 2000 tamní roční růst HDP dosahuje jen 1,1 %, což zemi v 18členné eurozóně řadí na 13. místo.

Německo, při spuštění eura roku 1999 odepisované jako „nemocný muž Evropy,“ nereagovalo posílením dynamiky, nýbrž seškrtáváním nákladů. Investice klesly z 22,3 % HDP v roce 2000 na 17 % v roce 2013. Infrastruktura jako dálnice, mosty, ba dokonce Kielský průplav se po letech zanedbávání rozpadá. Vzdělávací soustava skřípe: počet nových učňů je na nejnižší úrovni od znovusjednocení, země má méně mladých absolventů (29 %) než Řecko (34 %) a nejlepší z tamních vysokých škol se sotva vydrápou mezi 50 nejlepších univerzit světa.