0

Mušarafovi přisluhovači teroru

Prezident generál Parvíz Mušaraf po neuváženém propuštění předsedy pákistánského Nejvyššího soudu, které rozdmýchalo bouři veřejných protestů, teď možná sází na islámské fanatiky, že v hlavním městě Islámábádu vyvolají chaos. Mnozí mají podezření, že zosnované krveprolití, jež povede k armádnímu zásahu, a vyhlášení celostátního výjimečného stavu by mohlo posloužit jako záminka k odkladu voleb plánovaných na říjen 2007. To by Mušarafově diktátorskému vládnutí mohlo otevřít cestu k pokračování do osmého roku – ba možná mnohem dál.

Tato zvrácená strategie se zdá téměř neuvěřitelná. Mušaraf, jehož prezident George W. Bush označuje za svého „kamaráda“ a který podporuje „osvíceně umírněnou“ podobu islámu, se jako odznakem cti pyšní dvěma bezmála úspěšnými pokusy náboženských extremistů připravit jej o život. Jeho tajné spoléhání na tálibánskou kartu, z jejíhož využívání je obviňován už celá léta, však sílí zároveň s tím, jak slábne jeho autorita.

Známek vládou zosnovaného chaosu je víc než dost. V srdci Islámábádu se po ulicích a bazarech potulují skupiny bdělosti z vládou financované mešity Lal Masdžíd a policii před očima si vynucují islámskou morálku a terorizují občany. Dva duchovní bratři, mólana Abdul Azíz a mólana Abdur Rašíd Ghází, již vedou Lal Masdžíd a otevřeně sympatizují s Tálibánem a kmenovými militanty bojujícími proti pákistánské armádě, přilákali do svého okolí jádro zakázaných militantních organizací. Mezi ty patří i Džajš-e-Muhammad, považovaná za průkopníka sebevražedných atentátů v regionu.

Klerici otevřeně vzdorují státu. Studentky Džámia Hafsa, ženské islámské univerzity při Lal Masdžíd, vyzbrojené obušky a zahalené v burkách, už od 21. ledna násilně okupují Dětskou knihovnu, tedy státní budovu. Při jednom ze svých výpadů do okolí semináře příslušnice této brigády v burkách vtrhly do domu, o němž tvrdily, že jde o nevěstinec, a unesly tři ženy a dítě.