MADRID/WASHINGTON – V době, kdy se arabským světem žene vlna revolučních změn, si lze snadno myslet, že teď není vhodná chvíle vyvíjet tlak na mír mezi Izraelem a Palestinou. Než se na novém Blízkém východě usadí prach, zdají se staré cestovní mapy zpozdilé, avšak konvenční moudrost praví, že pokrok směrem k mírové dohodě bývá na pozadí regionálních vzedmutí pouze zbožným přáním.
Opak je však pravdou. Navzdory mnoha neúspěšným pokusům v minulosti se právě nyní nabízí Spojeným státům a Izraeli jasná příležitost k naléhavému prosazování trvalého urovnání.
O Blízkém východě musí všichni začít přemýšlet jinak. Starý přístup mezinárodního společenství dával stabilitě přednost před demokracií a izraelsko-arabský mír prosazoval po zcela oddělené diplomatické koleji. Tato politika se ukázala jako neúspěšná – upřednostňování stability před demokracií nepřineslo ani jedno a izolované mírové úsilí nikam nevedlo.
MADRID/WASHINGTON – V době, kdy se arabským světem žene vlna revolučních změn, si lze snadno myslet, že teď není vhodná chvíle vyvíjet tlak na mír mezi Izraelem a Palestinou. Než se na novém Blízkém východě usadí prach, zdají se staré cestovní mapy zpozdilé, avšak konvenční moudrost praví, že pokrok směrem k mírové dohodě bývá na pozadí regionálních vzedmutí pouze zbožným přáním.
Opak je však pravdou. Navzdory mnoha neúspěšným pokusům v minulosti se právě nyní nabízí Spojeným státům a Izraeli jasná příležitost k naléhavému prosazování trvalého urovnání.
O Blízkém východě musí všichni začít přemýšlet jinak. Starý přístup mezinárodního společenství dával stabilitě přednost před demokracií a izraelsko-arabský mír prosazoval po zcela oddělené diplomatické koleji. Tato politika se ukázala jako neúspěšná – upřednostňování stability před demokracií nepřineslo ani jedno a izolované mírové úsilí nikam nevedlo.