Margaret Scott

Naše postmoderní krize

BERLÍN – O víkendu 7. až 9. května nahlédla Evropská unie do propasti historického selhání. V sázce byl osud eura a spolu s ním i evropské sjednocení jako celek. Od podepsání Římských smluv v roce 1957 nečelila Evropa tak vážnému politickému nebezpečí. Na povrchu byla hlavním problémem finanční stabilizace Řecka a společné evropské měny, avšak ve skutečnosti měla tato hra název „Záchrana bank, díl II.“.

Kdyby bylo Řecko vyhlásilo státní bankrot, nejenže by se ocitly v ohrožení Portugalsko, Španělsko a další slabší ekonomiky eurozóny, ale Evropa by se stala terčem útoku na své cenné papíry. To by vyvolalo kolaps bank a pojišťoven, které jsou údajně „příliš velké, než aby mohly padnout“, a to nejen v Evropě, ale po celém světě.

Když se hlavy členských států EU sešly v Bruselu, aby se zabývaly řeckou krizí, začal mezibankovní trh, jenž je pro likviditu finančních institucí rozhodující, zamrzat stejně jako po pádu Lehman Brothers v září 2008. Světová finanční soustava se znovu ocitla na okraji srázu. Teprve když členské státy eurozóny a MMF spojily síly a poskytly záchranný balík v objemu 750 miliard eur, podařilo se zabránit dalšímu systémovému krachu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/t6D4he3/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.