0

Obamův vietnamský syndrom

NEW HAVEN – Válku v Afghánistánu nelze vyřešit vojensky, ale jedině politicky. Když tuhle větu píšu, skoro u toho omdlévám nudou. Zatímco americký prezident Barack Obama uvažuje jak s válkou dál, komu by se chtělo opakovat tvrzení, které zaznělo už tisíckrát? Je ještě na této planetě někdo, kdo neví, že gerilovou válku nelze vyhrát, aniž bychom si získali „srdce a myšlení“ lidí? Americké veřejné mínění si tento poznatek nese už od porážky ve Vietnamu.

Američané si uvykli na myšlenku, že trpká zkušenost jejich vlasti ve Vietnamu jim přinesla jistá ponaučení, která se přetavila ve varovné zásady. Nedávno zpřístupněné historické dokumenty ale odhalují něco mnohem podivnějšího. Většina z těchto ponaučení byla ve skutečnosti známá – ač se to veřejně nepřiznávalo – už před tím, než USA válku ve Vietnamu vystupňovaly.

Jedná se o významný rozdíl. Pokud se vietnamská katastrofa rozehrávala s plným vědomím těchto „ponaučení“, proč by tyto lekce měly být tentokrát účinnější? Zdá se, jako bychom potřebovali jiná ponaučení.

Proč vláda prezidenta Lyndona Johnsona zavlekla USA do války, která se i jejím vlastním představitelům jevila jako předem prohraná věc? Jedním možným vysvětlením je to, že Johnsona naprosto děsila americká pravice. Na naléhání senátora Mikea Mansfielda, aby se z Vietnamu stáhl, odpověděl, že nechce další „Čínu ve Vietnamu“.