1

Obamův tichomořský středobod

CAMBRIDGE – Velkým mocenským posunem jedenadvacátého století je návrat Asie do centra světového dění. V roce 1750 byla Asie domovem zhruba tří pětin světové populace a vytvářela tři pětiny globálního výstupu. K roku 1900, po průmyslové revoluci v Evropě a Americe, se asijský podíl na globálním výstupu snížil na jednu pětinu. Do roku 2050 už ale Asie značně pokročí na cestě zpět tam, kde byla 300 let před tím.

Spojené státy ovšem namísto bedlivého sledování míče ve hře promrhaly první desetiletí současného století pohroužené do válek v Iráku a Afghánistánu. Teď se, jak v nedávném projevu prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, americká zahraniční politika „natočí“ směrem k východní Asii.

Ranou známkou pootočení na tomto čepu je rozhodnutí Baracka Obamy střídat na základně v severní Austrálii 2500 příslušníků amerického námořnictva. Nadto listopadová schůzka Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce, konaná na Havaji, Obamově domovském státě, podpořila nový soubor obchodních rozhovorů nazvaných Transpacifické partnerství. Obě události posilují Obamovo poselství směrem k asijsko-pacifickému regionu, že USA hodlají zůstat angažovanou velmocí.

Natočení směrem k Asii neznamená, že ostatní části světa už nejsou důležité; právě naopak, například Evropa má mnohem větší a bohatší ekonomiku než Čína. Jak ale před časem vysvětlil Obamův poradce pro národní bezpečnost Tom Donilon, americkou zahraniční politikou v posledních letech zmítaly války v Iráku a Afghánistánu, obavy z terorismu, hrozby šíření jaderných zbraní v Íránu a Severní Koreji a nedávná arabská povstání. Obamova listopadová cesta do Asie byla snahou sblížit zahraničněpolitické priority USA s dlouhodobým významem regionu.