6

Přistěhovalectví a americká síla

CAMBRIDGE – Spojené státy jsou zemí přistěhovalců. Kromě malého počtu domorodých Američanů mají všichni původ jinde a i čerství přistěhovalci se mohou vyšvihnout na špičkové ekonomické a politické pozice. Prezident Franklin Roosevelt kdysi slavně oslovil Dcery americké revoluce – skupinu žen pyšnících se tím, že jejich předkové přišli do země velmi brzy – jako „spolupřistěhovalkyně“.

V posledních letech však má americká politika silný protipřistěhovalecký nádech a toto téma hrálo důležitou roli i v boji o letošní prezidentskou nominaci Republikánské strany. Znovuzvolení Baracka Obamy však demonstrovalo volební sílu hispánských voličů, kteří stejně jako Američané asijského původu odmítli republikánského prezidentského kandidáta Mitta Romneyho poměrem hlasů 3:1.

V důsledku toho dnes několik význačných republikánských politiků naléhavě svou stranu vyzývá, aby přehodnotila vlastní antiimigrační politiku, a plány na imigrační reformu budou na počátku druhého funkčního období figurovat i v agendě prezidenta Obamy. Úspěšná reforma se stane důležitým krokem k zamezení úpadku americké síly.

Obavy z dopadu přistěhovalectví na národní hodnoty a soudržnost americké identity nejsou ničím novým. Hnutí „nicnevědů“ v devatenáctém století bylo založeno na odporu vůči imigrantům, zejména irským. Číňané byli vyřazováni od roku 1882 a po přijetí restriktivnějšího imigračního zákona v roce 1924 se přistěhovalectví obecně na další čtyři desetiletí zpomalilo.