Třetí fáze krize eura?

BERKELEY – První dvě složky krize eura – bankovní krize, která byla důsledkem nadměrných investic za vypůjčené peníze ve veřejném i soukromém sektoru, a následný prudký pokles důvěry ve vlády eurozóny – se podařilo úspěšně nebo přinejmenším zčásti úspěšně vyřešit. Zbývá však třetí, nejdlouhodobější a nejnebezpečnější faktor v pozadí krize: strukturální nerovnováha mezi severem a jihem eurozóny.

Nejprve dobrá zpráva: strach, že by se evropské banky mohly zhroutit a úprk zpanikařených investorů do bezpečí by pak v Evropě vyvolal velkou hospodářskou krizi, již zřejmě pominul. Rozplývat se začala i obava, kterou rozdmýchala výlučně dysfunkční politika Evropské unie: totiž že vlády v eurozóně by mohly vyhlásit bankrot, což by vyvolalo neméně strašlivé důsledky.

Otázka, zda se Evropa vyhne hluboké depresi, závisela na tom, zda se náležitě vyrovná s těmito dvěma aspekty krize. Ve vzduchu se však stále vznáší otázka, vyhne-li se Evropa jako celek ztraceným dekádám hospodářského růstu – odpověď závisí na tom, zda jihoevropské vlády dokážou rychle obnovit konkurenceschopnost.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/YQniqzB/cs;