0

Na lhostejnost není čas

LONDÝN – Světová finanční krize zasáhla země východní Evropy po letech svižného růstu obzvlášť tvrdě. Některé požádaly o miliardy dolarů mezinárodní podpory. Důsledky krize ovšem o sobě daly bolestivě vědět i těm zemím, které byly lépe připravené: exportní trhy se zhroutily, komoditní ceny se propadly, úvěrové trhy se zadřely.

Ekonomický výstup šel v mnoha zemích dramaticky dolů, a to ve větší míře než na západě Evropy. Tento propad se už zřejmě zastavil a nejčerstvější údaje naznačují, že dna už snad bylo dosaženo.

Přesto je předčasné říkat, že krize je za námi, protože značnou část dopadů a důsledků krize teprve pocítíme. Musíme počítat s rozsáhlým přírůstkem bankrotů – a také s oslabenými úvěrovými trhy a vysokou nezaměstnaností. To zase bude znamenat zátěž pro národní rozpočty a bankovní soustavy – a pro politiky napříč regionem to bude tvrdý oříšek. Řada zemí už byla nucena k drastickým rozpočtovým škrtům, které jako padající kostky domina působí na životní úrovně.

K této směsi je třeba připočíst strukturální potíže – problémy, které se od propuknutí krize neřeší. Ve východní Evropě jde především o čtyři zásadní oblasti: (1) přílišnou závislost na přírodních zdrojích, (2) vývozní nevyváženosti, co do produktového mixu a zahraničních trhů, (3) malé, nedostačující kapitálové trhy a (4) neefektivní výroba a spotřeba energie.