Jen žádné třetí tržní cesty

SAN FRANCISCO: Dnes se často považuje “trh” buď za naprostý triumf anebo smrtelné nebezpečí. Různí politici ve všech koutech světa proto stále dogmaticky hledají “třetí cestu” a touží po “národních šampiónech” v různých průmyslových oborech, jako jsou například telekomunikace, jež jsou schopné úspěšně odpuzovat jakoukoliv globalizaci. Ale trh je jednoduše mechanismus, který je možno zmobilizovat z nekonečného množství důvodů. Záleží jen na způsobu, jakým je využit a trh pak může přispívat ke společenskému a hospodářskému rozvoji, či mu naopak bránit.

Využití či nevyužití trhu k tomuto účelu ale není klíčovým rozlišovacím prvkem. Každá společnost – komunistická, socialistická i ta kapitalistická – trh využívá. Klíčovým rozdílem je soukromé vlastnictví. Kdo jsou tedy účastníci tržních procesů a ve jménu koho jednají? Jsou těmito účastníky státní úředníci, jež jednají jménem “státu”? Anebo jsou to jednotlivci, jednající jen za sebe sama?

Kdysi, při návštěvě Číny, se mě zeptal náměstek ministra: “Kdo je v Americe zodpovědný za distribuci hmotných statků?” Tato otázka mi vyrazila dech, byť byla tak přirozená. Vždyť bylo téměř nepředstavitelné, že by občan žijící v prostředí řízené ekonomiky mohl porozumět tomu, jak trhy rozdělují hmotné statky mezi milióny lidí pro tisíce jejich potřeb, a zůstaly nedotčeny rukou politikovou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/VpAh3ui/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.