0

Nové bezpečnostní zákony zvyšují nejistotu Hongkongu

Pro Hongkong žádné zprávy nejsou nutně dobré zprávy. Před jeho znovusjednocením s pevninskou Čínou mnozí očekávali, že se bývalá britská kolonie bude objevovat na prvních stránkách novin, jak bude Peking postupně rozleptávat její svobody. Místo toho se Hongkong po roce 1997 na světovém zpravodajském radaru většinou ztrácel. Pět let po předání si Hongkong na rozdíl od očekávání svá práva stále uchovává.

To se ale může změnit. Tung Ťien-chua, vedoucí představitel Hongkongu, zahájil loni své druhé volební období návrhem nových bezpečnostních zákonů, který způsobil několik znepokojených signálů na radiolokátoru tisku. Tato legislativa by měla naplňovat článek 23 Základního zákona. Tato hongkongská ,,miniústava" vyžaduje, aby vláda ustanovila zákony proti vlastizradě, pobuřování, pokusu o převrat a zcizení státních tajemství.

Od chvíle, kdy se Hongkong vrátil k Číně, byl článek 23 citlivou záležitostí, protože k jeho zařazení do Základního zákona došlo v důsledku silné podpory, kterou obyvatelé Hongkongu vyjadřovali roku 1989 prodemokratickému hnutí v Pekingu. V zájmu udržení politické stability čínská i hongkongská vláda záležitost ochotně odložily během Tungova prvního funkčního období. Po jeho znovuzvolení se náhle rozhodly, že už čekaly dost dlouho a že bezpečnostní zákony podle článku 23 uzákoní do půlky roku 2003.

Kvůli mlhavosti znění a zbytečně širokému záběru nové zákony vyvolávají všeobecný strach, že článek 23 povede k omezování základních práv. Právníci varují před ohrožením osobní svobody a nespravedlivým zacházením. Novináři tvrdí, že je občas potřeba ve veřejném zájmu informovat o státních tajemstvích. Učitelé se obávají, že zákaz vlastnictví štvavých materiálů podkope akademickou svobodu. Náboženská a sociopolitická sdružení mají strach, že jejich globální vazby budou zpřetrhány a existence ohrožena, jestliže jejich zahraniční protějšky budou označeny za nepřátelské vůči pevninské Číně.