0

Nová pravidla pro horké peníze

NEW YORK – Kapitálové toky do ekonomik rozvíjejících se trhů jsou už desítky let na houpačce vzestup-propad. V uplynulém roce svět zažil další boom, jenž se projevil přílivovou vlnou kapitálu, portfoliových vstupů a investic s pevnými příjmy, která zaplavila země rozvíjejících se trhů, u nichž se má za to, že jejich makroekonomické, politické a finanční fundamenty jsou pevné.

Takové přílivy částečně motivují krátkodobé cyklické faktory (odlišnosti v úrokových mírách a val likvidity pronásledující výnosnější aktiva, jelikož nulové sazby centrálních bank a další kvantitativní uvolňování omezují příležitosti v hlemýždích vyspělých ekonomikách). Svou roli tu ale hrají i dlouhodobější, letité faktory. K těm patří dlouhodobé růstové odlišnosti rozvíjejících se zemí oproti vyspělým ekonomikám, větší ochota investorů k diverzifikaci mimo své domácí trhy a očekávání dlouhodobého nominálního i reálného zhodnocování měn rozvíjejících se trhů.

Nejkritičtější otázka politik na rozvíjejících se trzích dnes vzhledem k tomu všemu tkví v tom, jak reagovat na přílivy, které nevyhnutelně zvyšují tamní směnné kurzy a ohrožují exportem tažený růst.

První možností je nedělat nic a nechat měnu zhodnocovat. To může být správný přístup, pokud přílivy a tlak na růst směnného kurzu vyvolávají fundamentální faktory (přebytek obchodní bilance, podhodnocená měna, velký a setrvalý růstový rozdíl).