0

Překvapivá houževnatost Nové Evropy

KYJEV – Je tomu dva roky, co se zdálo, že pět z deseti nových východoevropských členů Evropské unie – tři pobaltské státy, Maďarsko a Rumunsko – zpustoší globální finanční krize. Na obzoru byly sociální nepokoje, obří devalvace a populistické protesty.

A pak nic. Dnes se všem těmto zemím vrací dobré finanční zdraví a hospodářský růst bez výraznějších poruch. Ani jedna z nich nezměnila režim měnového kurzu. Stará Evropa by se z nevýslovného úspěchu Nové Evropy měla poučit.

Příčinou východoevropské finanční krize byl běžný cyklus vzestup-propad. Východoevropské země přilákaly rozsáhlé mezinárodní kapitálové toky, vlivem uvolněné globální měnové politiky a příznivých obchodních podmínek. Nakonec už krátkodobých bankovních půjček bylo přespříliš a využívaly se k financování rozhazovačných investic do nemovitostí a spotřeby, takže se uchytila inflace.

Deficity běžného účtu navíc navršily významný zahraniční dluh soukromého sektoru, přičemž veřejné finance byly všude kromě socialisty vedeného Maďarska v pořádku. Tato krize úspěchu a přehřátí připomínala východní Asii v letech 1997-1998.