Ani veřejný ani soukromý podnik

Začalo to odvozem odpadků. V osmdesátých let začalo obcím docházet, že mohou tuto službu zajistit, i když ji nebudou samy poskytovat. Soukromé firmy odvážely domovní odpadky spolehlivěji a efektivněji než veřejná služba.

Zpoždění, stávky, špatná pracovní morálka - to vše bylo najedou pryč. Od té doby se tento princip začal používat i u mnoha dalších služeb: dopravní policii a letištní ochranu, pak železnice a systémy letového provozu, nemocnice a dokonce věznice začaly řídit napůl veřejné napůl soukromé partnerské podniky, neboli PPP (public-private partnerships), jak se jim zde, ve Velké Británii, říká.

Princip je prostý. Stát je garantem služeb, ovšem o jejich poskytování se starají soukromé subjekty. Tak občané dostávají, co potřebují, jenže mnohem efektivněji a také levněji. Původně šlo o projekt střední pravice, který byl součástí privatizační vlny, jež se Spojenými státy a Evropou přehnala v reaganovsko-thatcherovské éře. Později si jej osvojila a upravila podle své teorie levice.

https://prosyn.org/t89C6MUcs